Jak měříme a jak vzniká index efektivity

1. Co měříme

Základní jednotkou je řízení (case): jeden proces s datem podání a datem vyřízení. Z nich počítáme:

• Délku řízení ve dnech (datum vyřízení − datum podání).
• Medián místo průměru — je odolný vůči extrémům.
• Rozptyl (předvídatelnost) — dva úřady se stejným mediánem, ale různým rozptylem nejsou stejně dobré.
• Podíl zdržených řízení a nejčastější příčiny zdržení.

2. Proč medián a ne jedno skóre

Jediné číslo láká k žebříčkům, ale snadno klame. Malý úřad s pěti záznamy nelze srovnávat s magistrátem s tisíci. Proto:

• U každého ukazatele uvádíme počet záznamů (n).
• Při n < 5 hodnotu označujeme jako orientační.
• U srovnání publikujeme interval spolehlivosti, ne jen bod.

3. Index efektivity (cílový stav)

Index je vážený souhrn normalizovaných ukazatelů, použitelný na úrovni úřadu, města, kraje i státu. Pracovní složení:

• Rychlost (medián délky vůči typu řízení) — váha ~40 %.
• Předvídatelnost (rozptyl, podíl překročení lhůt) — ~25 %.
• Bezvadnost (podíl výzev k doplnění, odvolání, oprav) — ~20 %.
• Zkušenost (hodnocení procesu občany) — ~15 %.

Ukazatele se normalizují vůči srovnatelné skupině (typ řízení, velikost úřadu), aby se neporovnávaly nesrovnatelné věci. Váhy jsou veřejné a otevřené diskusi; index zveřejníme až při dostatečném vzorku.

4. Trend váží víc než hladina

Klíčová otázka projektu není „kdo je nejhorší", ale „kdo se nejvíc zlepšuje". Proto vedle hladiny indexu sledujeme jeho změnu v čase a vyhodnocujeme dopad konkrétních změn (před/po).

5. Co index NEznamená

• Není to známka kvality lidí. Měří proces, ne úředníky.
• Neměří vše — řízení se liší složitostí; proto normalizujeme.
• Není konečný verdikt — je to pozvánka ke zlepšení a k diskusi.

6. Odolnost vůči manipulaci

Otevřená data lákají i ke zkreslení. Bráníme se kombinací: vážení důvěryhodnosti zdroje, detekce neobvyklých dávek záznamů, křížová kontrola s otevřenými daty (ČSÚ, MMR) a postupné ověřování. Žádná metoda není dokonalá — proto je metodika veřejná a kritika vítaná.